Road to WOC #9: Jedinečné pískovce

12. 5. 2021

Jedinečné pískovce

 

Pískovec je usazená hornina nacházející se po celém světě. Avšak pro to. aby se z něho zformovala skalní města, je třeba splnění několika specifických přírodních podmínek. České křemenné pískovce pocházející z usazenin v mělkém křídovém moři jich většinu splňují. Proto se v České republice nachází výjimečně mnoho menších či větších skalních měst na relativně malé ploše. Mezi ta nejznámější patří chráněná území České Švýcarsko (sousedící se Saským Švýcarskem v Německu), Český ráj, Broumovsko (sousedící se Stolovými horami v Polsku) a v neposlední řadě Kokořínsko, kde se bude konat MS 2021.

 

Pískovcové skalní pokličky na Kokořínsku

 

Sportování v pískovcích

 

V dávné minulosti byla tajemná pískovcová města obklopená hlubokými lesy spjata s legendami a pohádkami a běžní lidé se do nich spíše báli chodit. Sloužila často jako úkryt loupežníků, nebo útočiště pronásledovaných osob. První dobrodruzi pak začali objevovat jejich krásy v období romantismu. K masovějšímu rozmachu návštěv těchto nádherných oblastí však došlo až ve 20. století, kdy vzniklo mnoho turistických stezek, horolezeckých cest a také prvních jednoduchých map. Zanedlouho do pískovcových měst zavítali i první orientační běžci a okamžitě se do nich zamilovali.

 

Orientační běh v pískovcových terénech

 

Předně je třeba říci, že pískovcové terény patří k těm vůbec nejhezčím a také nejobtížnějším, alespoň v České republice. V obecném pohledu můžeme rozlišit dva základní typy pískovcových terénů. 

První typ, který lze pojmenovat jako pískovcová města, je tvořen osamocenými skalními věžemi či skalními bloky, které utvářející něco podobného opravdovým městům s divokou a neuspořádanou sítí uliček. Tyto terény jsou skutečně unikátní, bohužel se však vyskytují většinou v nejpřísněji střežených zónách, v nichž bývá zakázáno opouštět turistické cesty a provozovat orientační běh. 

Divoké skalní město Chléviště v Českém ráji

Druhý typ terénu bývá typicky tvořen hlubokými údolími lemovanými jednou nebo více řadami skalních srázů s průchody mezi nimi a občas izolovanými skalními věžemi. Další menší srázky nebo balvany pak bývají ještě v údolních stráních. Tento druhý typ terénu není až tak obtížný pro samotné nalezení kontrol v bludišti, ale zato je ideální pro tvorbu zajímavých voleb postupů, které rozhodují závody. Protože pískovce špatné volby nikdy neodpouštějí zadarmo.

Údolí lemovaná řadami skalních srázů na Kokořínsku

Pro oblast Kokořínska převládá spíše tento druhý typ terénu, ale menší skalní města nalezneme i zde. Představuje tak perfektní náročný terén pro long a štafety.

 

 

Specifika pro orientační běh v pískovcích

Nejprve je třeba zmínit, že pískovcové terény představují z několika důvodů tvrdý oříšek pro samotné mapaře: např. kvůli špatnému GPS signálu v hlubokých údolích nebo proto, že samotný pohyb je ve strmých svazích náročný. Nejtěžší úkol ale pro mapaře představuje rozhodování, které objekty se do mapy vejdou a které již ne, generalizace. Z důvodu čitelnosti mapy je totiž v pískovcových terénech často nezbytné vynechat některé objekty, které jsou příliš malé, aby se vešly do mapy. Výjimku představují pouze skalní průchody, které by měly být do mapy zaneseny vždy. Když jsou velmi úzké bývají nakresleny dokonce širší než ve skutečnosti, protože jejich zanesení a viditelnost v mapě může podstatně ovlivňovat volby postupů.

 

Taktika pro orientační běh v pískovcích: Těžko hledat zázračný recept

 

Anylýza postupu na 19. kontrolu v závodě World Cup Middle 2018, Valdštejn, Česko. (foto: World of O)

 

Jednou z nejtěžších věcí pro závodníky, kteří nemají příliš zkušeností s pískovcovými terény jsou správné volby postupů, především s ohledem na převýšení. Např. z analýzy World Cup Middle v České republice 2018 můžeme vidět, že ani mnozí z předních světových závodníků nezvolili správně dlouhou obíhačku na 19. kontrolu, která ale podstatně šetří převýšení a na níž dosáhl Miloš Nykodým běžící společně s Joey Hadornem nejlepšího času, čímž udělal podstatný krok ke svému vítězství v závodě.

 

Na druhé straně na Mistrovství ČR na klasické trati 2006 na Kokořínsku měl Michal Smola nejlepší mezičasy na stěžejním postupu 2-3 a na postupu 16-17 s relativně přímou variantou a dosáhl druhého nejlepšího času na postupu 18-19, kde opět volil postup blízký spojnici. Otázkou samozřejmě zůstává, jakých časů by dosáhl na jiných variantách těchto postupů, neboť byl v daný den ve výtečné formě. V závodě zvítězil s více než 3 minutovým náskokem.  Ale obecně je velmi obtížné definovat nějaké univerzální pravidlo pro volbu nejlepšího postupu v pískovcových terénech. Vždy bude záležet na daném konkrétním postupu a na somatotypu daného závodníka.

 

Analýza rozhodující části na MČR na klasické trati 2006, Supí hora, Kokořínsko. (časopis Orientační běh)

 

Přesto však lze najít doporučení, kterým je v pískovcových terénech třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Důležitější než v jiných terénech, je zde důsledné čtení popisů kontrol – zejména v případě skalních průchodů nebo údolíček, kde umístění lampionu v horní nebo dolní části může znamenat mnoho výškových metrů navíc a může hrát důležitou roli pro správnou volbu postupu.
Další věc, kterou je záhodno vzít v úvahu je to, že nad skalními srázy bývá často rovné náhorní plato, které umožňuje rychlejší běh než v traverzu pod skalami s jednou nohou výš a druhou níž. Na druhou stranu je třeba dodat, že dohledávka kontroly bývá obvykle snazší zespoda než seshora.
Zejména v oblasti Kokořínska se lze setkat ještě s jedním potenciálně rizikem chyby. A to pokud se vyskytne na dně údolí louka, která končí dlouhými vysokými skalními srázy, na nichž je les. Tyto srázy jsou v mapě nakresleny dlouhou černou čárou, která je pochopitelně mnohem širší než symbol „zřetelná hranice obdělávané půdy”, nicméně v závodní rychlosti by někdy mohlo dojít k dezinterpretaci. Závodník pak může být v reálu nemile překvapen, že nemůže jednoduše přeběhnout z louky do lesa kvůli vysokým skalním srázům a musí rychle najít nejbližší skalních průchod, který ale může být dost daleko.

 

Údolní louka na východní straně ohraničená skalními srázy na Kokořínsku

 

Uvedené zásady uvidíme již brzy v praxi v podání těch nejlepších světových orienťáků. Budeme sledovat jejich volby postupů a pravděpodobně i četné chyby. Bohužel, v letošním roce nebudeme mít možnost si tyto terény vyzkoušet všichni. Dobrá zpráva je, že pískovcové skály budou na místě i v roce 2022, kdy si jejich krás i záludností užijeme naplno, třeba poučeni z chyb některých favoritů.